Kroje

Horněmčanský kroj je řazen spolu se slavkovským, dolněmčanským a korytňanským krojem jako kroj nivnický. Přičemž horněmčanský a slavkovský kroj vyniká nad jmenovanými větší pestrostí. Výšivky horněmčanského kroje ukazují na zvláštní dovednost našeho lidu a vznikly ze starého oblečení, jemuž bylo nutno dodat příkras.

Součásti kroje byly šity z pravoúhlých trhaných kusů plátna, věsmes domácí výroby, které byly přizpůsobovány tvarům těla. Později k těmto základním součástem přibývaly další, převzaté sice z historických mód, ale přizpůsobené vždy materiálem a výzdobou celkovému rázu místního kroje.

Mnoho generací vložilo svou dovednost a cit pro krásu a přizpůsobovalo stále se měnícím podmínkám kroj po předcích zděděný. Je potom rovněž patrný rozdíl v krojích u mladších a starších či z praktických důvodů uzpůsobení a rozdělení krojů na všední, nedělní a obřadní.

Mužský kroj

Základní konstrukcí kroje mužského je košula a gatě, jímž se taky říkalo nohavice. Ke sváteční košili se připínal límec, který u mužů spíše mladších byl pestře vyšíván. Košili tuto po první světové válce vystřídala tzv. dudovice, která je sice bez vyšívaného límce, avšak dříve se k ní přivazoval na krk černý glotový šátek. Na košili se obléká lajbl a na něj se připíná vyšívaný, v srdce uvázaný šátek.

Nohavice nebo-li gatě jsou modré, přiléhavé, dlouhým hustě zdobeným řemenem opásané. Lajbl i nohavice jsou cifrované (vyšíváním zdobené). Starší mužové již zůstali při prvně jmenovaných košilích, na které ve svátky oblékali bílý, flanelový lajbl s rukávama. Na nohou se nosí vysoké černé boty, hlavu zdobí klobouk s malou střeškou, ozdoben barevnými šmuky a dracunkami, za nimiž bývají zapíchnuté bílé kohoutí kosírky. Všední mužský kroj sestával z konopné košile bez výšivek a konopných drlovic nebo třaslavic (kalhot) po domácku vyrobených. Na nohou se nosily pantofle, v zimě střevíce a na hlavě obnošený klobouk. Ve chladnější dny se oblékala halena a v zimě podle potřeby buď krátký kožíšek, nebo dlouhý dubeňák. Ještě v 19. století byl mužům doplňkem podle potřeby široký kožený pás se zdobenými okraji, jejž doplňoval nůž.

Ženský kroj

Základní konstrukcí kroje ženského jsou rubáč, rukávce, sukňa, šorec a fěrtůšek. Rukávce oblékané na rubáč jsou na přednicích a ramenou vyšívané, s bohatě vyšívanými kadrlemi na rukávech a kolem krku vyšívaný límec zdobený krajkami. Na to se obléká cifrovaná nebo brokátová kordula. Ženy se opasují natvrdo škrobeným trčákem, který dělá ženu širší v bocích, na to se opasuje sukně a fěrtůšek. Ve slavnostní dny se opasoval fěrtůšek listrový, později brokátový. Doplňkem ke kroji byl i červený šátek, který se nosil různě uvázán „na ocas nebo hore“. Na předu na fěrtůšku pak volně visí pantle. Délka sukní a fěrtůšku je po kolena. Na nohou ke kroji se nosí černé punčochy, do půl lýtek šněrované černé boty, nebo nabírané tzv. krakovačky. Ve všední dny se nosí jupky a v chladnější dny kacabaje. Na hlavě ostřepený šátek a v chladné dny vlňáček. V zimě pak dlouhý, bílý různě zdobený kožuch a vysoké papuče.

(Zdroj: horninemci.cz)